Text: Dan Koudy Mareš
Hudba: Pavel Dobeš: Zapomenutý trumf

Matura se blíží, už vysoká vyhliží, co všechny plány zkříží to každý student ví
Je třeba zvolit ústav, kde pět roků chceš zůstat, v dospělého vyrůstat pak práci zvoliti
Navštívil jsem jaderku a že jsem kuráž měl, šel jsem na přijímačky a nic jsem neuměl
byla velká konkurence, však proběhlo to lehce, věřit se tomu nechce ja z písemky uspěl

Učení začalo, za dva dny pět lidí vzdalo, to se ale nečekalo no kde to vlastně jsem
vydržet je třeba, však naučit se to nedá, taková divná věda snad je to jen zlý sen
Transformace souřadnic přednáší docent Štoll, s asistentem Pytlíčkem tři věty za úkol
však musíš se s tím smířit, když znalostmi chceš hýřit, tím správným směrem mířit, svůj obzor rozšířit

Ve sbírce příkladů je fůra, tak jdem počítat hurá, matematická kultura už jsem z toho celý cvok
příklad sedm tisíc jedna, derivace v bodě jedna, ňáká funkce nepřehledná, práce na celý rok
hrnul jsem se k tabuli, bo sem nětušil, že se budě známkovať, aby přehled byl
ten kdo se učí umí a kdo neumí čumí, já jsem dneska celý z gumy, že jsem se neučil

Zkouška z analýzy, tři termíny nabízí tuhle životní krizi, každý z vás jistě zná
dám vám jednu radu, spočtěte tisíc příkladů, nesmíte být pozadu, jen tak zvládnout se to dá
okolíčko limita suma integrál, derivace spojitost, Jarník o tom psal
hlava se mi točí a z důlků lezou oči, zkouška neúspěchem končí, no to jsem tomu dal

A tak tu žijem spolu a není o tom sporu, máme rádi tuhle školu, matiku se učiti
tohle je náš ústav zde chcem v dospělé vyrůstat, pět roků tady zůstat, pak práci zvoliti
Naše škola jaderná, všech študáků sen, co jinde za rok naučí my zvládnem za týden
však nelze všechno chválit, jednu věc bych nechtěl tajit, zvláštní službu lze tu najít, do Bohnic voziti.

Text: Dan Koudy Mareš, Jan Tomčík
Hudba: Jan Nedvěd: Tulácký ráno

Posvátný je mi každý prostor, když osm axiomů splněných má
definovány dvě operace, s kterýma všechno se spočítat dá

Ref:
Ne každý prostor má svoji bázi s níž každý vektor se spočítat dá
konečnou dimenzi, může být nula a někdy dokonce nekonečná

Posvátná je mi každá suma, když svoji horní a dolní mez má
kouknu se na ni a první co vidím, že se ta mez posunout dá

Ref:
Každičká suma má svoje meze a ty se pěkně posunout daj
a vznikne suma s posunutýma mezema, která je stejná jak ta neposunutá

Posvátná je mi každá věta, když má svou moudrost a pravdu svou má
má svoji sílu, svou vnitřní krásu kolik v tom pravdy, však co nám to dá

Ref:
Tulácký věty, na mne se snáší, už nechci více učit se dál,
zanechám školy, koukni kam kráčí, vždyť mi můj vlak stále ujíždí dál

Text: Dan Koudy Mareš
Hudba: Hop-Trop

Ten den byl beznadějně černej, jak darebáků svědomí
jak smutku nával nepřebernej, kterej se náhle prolomí.

Pomalu kráčeli jsme chodbou, ke dveřím s cedulkou tajemník
on s náladou jako vždy dobrou, já cítil se jak prosebník

Stačilo málo chybnejch kroků, odpověď špatná, potom pád
rituál známý spoustu roků, dnes zkoušku nemůžu vám dát

Pak sedíš s hlavou skloněnou, tvá naděj umírá
zlé myšlenky se přiženou, on dveře otvírá
zkuste to zase za týden, dnes vyhrávám jen já
rozplynul se tvůj dávný sen, že zvládnout se to dá

Teď všichni, co tu se mnou stojí, jen mlčky chtěli bychom říct
na škole která nás teď pojí, že tenkrát bylo nás tu víc

Text: Pavel Šunda
Hudba:

Každý ráno o půl šestý vstávám rád
k fakultě se ženu první častokrát
kdo jen poznal krásu bází
proplouvá teď bez nesnazí
matice mi říkaj pane, mám z nich hrad.

Potom máme analýzu další show
z integrálu nemám hlavu zmatenou
asistent myslí, že mě zlomí
derivovat do bezvědomí,
mně však s každou sumou křídla narostou.

Mechanika, to je závěr mého dne
na tenzory se těším nejvíc, jak by ne
závidí mi Jan i Franta,
že umím vyzařovat kvanta,
který lítaj rychlostí c kolem mne.

Text: Martin Vohralík
Hudba: George Michael: Waiting(reprise)

Dnes jsem byl na zkoušce z algebry,
s kantorem jsem nevyšel,
už od rána měl jsem den blbej,
takže pozdě jsem přišel.

Hned jak jsem vstoupil do dveří,
tak mi úsměv zkameněl,
na židli seděl sám on velký
a jak mě viděl,tak povídá

Ref:
Po-po-posaďte se,
pane Vo-Vo-Vohralík,
tuhle krásnou větu vemte si,
zkuste z ní něco vykouzlit

Tak jsem se teda posadil,
těžkou pohodu jsem měl,
v takovym křesle na zkoušce,
no to jsem ještě neviděl.

A jak tak sedím,nehejbu se,
ňákej spánek na mě šel.
A když pak jsem se vzbudil,
samozřejmě důkaz jsem neměl povídá

Ref:
Po-po-povídejte,
pane Vo-Vo-Vohralík,
co tohle je za strašnou kravinu,
jak Vám to mohlo vyjít

Dnes jeden rok mýho života skončil,
a kdoví,zda nebyl marný,
snad ekonomku abych radši zkusil,
věřte mi,Vám bych nelhal,
to mi udělal,
ale já přesto hledám,kde vede cesta,
a to je víc než jedna věta jen,
tak tady jsem,
prosím,nevyhánějte mě ven,
tady jsem,
a říkám spousty vět každý den,
tady jsem.

Text: Martin Vohralík
Hudba: Kelly Family: An Angel

Chtěl bych mít školu jadernou,
vůbec nestojím o jinou,
přijímačky hotové už jsou,
tak začínám s duší čistou.

Volné dny v limitě k nule jdou,
v kurzu jen suma za sumou
i souřadnice posunuté jsou,
A není angličtinou.

Ref:
Můj sen, počítat jak on počítá,
můj sen, počítat jak on,
můj sen, počítat jak on počítá,
můj sen, chtěl bych počítat jak on.

Vzpomínky na kurz krásné jsou,
však dnes jen hrůza za hrůzou,
co s tou bází proklatou,
maticí divně závislou?

Depresi řeším hospodou,
pak prospím přednášku celou,
vánoce na dveře klepou
a já neznám větu jedinou.

Ref

Ref1:
A pak zkoušky, hrozné jsou,
koho nevyhodí, toho vylejou.
Nevadí, s životem dál
budu se rvát, jak správný (ex)jaderňák,
občas se i smát.

Ref

přídavek: Sometimes, wish I were an Angel,
sometimes, wish I were Him,
sometimes, wish I were an Angel,
sometimes, wish I were Him,
now I wish I were Him,
yes I wish I were Him.

Text: Hromadný bod
Hudba: Žalman & spol.

Už je zase fúze a nebude poslední
vachrlatá chůze - kolem sebe pohlédni
seberem ty trosky co spí někde pod stolem
půjdem třeba bosky neklesneme do kolen.

Ref:
Fúze, Všejaderná fúze
pojďte s námi zpívat,
na divadlo se dívat

Fúze všejaderná fúze
budem v pondělí svěží
no to teda stěží!

Text: Martin Vohralík
Hudba: Nirvana, Come as you are

Pojď,ukaž se,jestli chceš
můžeš jaderňákem být,
do noci učit se,
tejdně pětatřicet hodin mít.

Na rande nemít čas,
jenom o limitách snít,
do matic zblázněný
můžeš celej život žít

Ref:
jo žít,jo žít,jo žít,jo žít.

Tak teda pojď mezi nás,jakej jsi,
takovýho tě chcem mít,
do party,v náladě,
můžeš celej život žít

Ref:
jo žít,jo žít,jo žít,jo žít.

Ref1:
A pak když zkoušej,
tak nevíš kudy kam
nevíš kudy kam
nevíš kudy kam.

Text: Pavel Plíšek
Hudba: Vánoce, vánoce přicházejí

Ref:
Fyzici, fyzici přicházejí,
zdrhejte přátelé,
budoucí fyzici, fyzici přicházejí,
bude to veselé.

Laboratoř už nás vítá, začínají praktika
a asistent co nás poznal rychle utíká.
Kdo neví co dokážeme, ten ať sbírá odvahu,
zlikvidovat všechno kolem nedá námahu.

Ref

Z obvodů se divně kouří, tranzistory pálí se.
Vždyť tam má být dvacet voltů, ne dva tisíce!
Tenhle kontakt pořád kope, asi něco probíjí,
nevěř lidem, co ti tvrdí, že proud zabíjí.

Ref

Na podlaze louže lihu, hořák padá z lavice.
Češpíro však minimax má vždycky po ruce.
Sklo se tříští, pára syčí, kolem lítaj střepiny,
tenhle pokus nezdařil se, nebyl jediný.

Ref

Vychází to nějak divně, porovnej to s tabulkou,
nevychází, no tak přidej konstantu bulharskou.
Jejda zrovna upustil jsem drahý přístroj jediný,
asistent zoufale sténá, rve si šediny.

Ref

Zahříváme co nemáme, následuje exploze,
otvorem ve stropě teď zíráme k obloze.
Záření se nebojíme, je to pro nás pouhý fór.
na poslední velký pokus čeká reaktor.

Ref

Venku už pomalu svítá, pořád dělám protokol,
vzorce, tabulky a grafy, chyby to je mor.
Popálení, pořezaní, padajíce únavou,
Jaderňák to nikdy nevzdá, dál jde s odvahou!

Ref:
Fyzici, fyzici odcházejí,
jásejte přátelé,
konecně fyzici, fyzici odcházejí,
všechno je zničené.

Text: Pavel Plíšek
Hudba: Fešáci

Já jsem čekal Štolla a zatím přišel Jex,
tuhle malou změnu málem jsem neunes.
Sotva zadal písemky, po zádech přejel mráz,
ani jeden příklad nepoznal nikdo z nás.

Opsat se nic nedá, skripta jsou zbytečný,
proč jsem se jen neučil, dnes je to ztracený.
Na fyziku neměl jsem se vykašlat,
a nebo ještě lépe termín vybírat,
kdy zkouší Štoll ...

Spoléhat na štěstí zkrátka nestačí.

Text: Jan Dolejší, Martin Vohralík, Pavel Plíšek
Hudba: Jarek Nohavica: Až zítra ráno v pět

Až zítra, Vráno, v pět
mě ke stolu posadíš.
A dáš mi svých pět vět,
jakoby spadla mříž.
Tohle stěží dokážu
a tohle jakž takž vyslovím.
A co tohle znamená,
nikdy nepochopím.
Nánána ...
Co tohle znamená, nepochopím.

Stejně hlavu prázdnou mám
a stále zdá se mi,
že jsem ten největší
blbec na Zemi.
Tak škole zamávám
a líto přijde mi,
že toho vážně nechávám,
v posledním jsem tažení
ná ná na ná na ná, na na ná na ná na ná,
že školy nechávám,vážení.

Až zítra večer v pět,
ulehnu na kolej,
ale vlaky nejedou,
Dušku to mi nedělej,
teď abych šel zas zpět
a nad skripta si sed
a tak užíval svět,
železničáři zasraný !!
ná ná ...